pátek 30. října 2009

Update z praxe

Caute baby,


tez jsem si rikala, ze o sobe dam konecne opet vedet pres blog. S nekteryma z vas jsem lehce pokecala pres gtalk, ale s nekteryma vubec, tak to napravuju:-)


Je to uz 2 mesice, co jsem na praxi, ale je tezke se v tom casove zorientovat. Pripadam si, jak kdybych tu byla na jednu stranu uz mnohem dyl (tak jak se porad neco deje a clovek ma spoustu zazitku...), na druhou stranu to strasne uteklo. Kazdopadne uz jsem se tu rozkoukala a aklimatizovala, ani mi neprijde, ze jsem nekde jinde- az na tu Madarstinu...


Ma praxe je docela vtipna...Rekla bych, ze to je takove- nikdy nerikej nikdy:-) Uz vim, proc se me na pohovoru ptaly, jak jsem na tom s pocitacema a IT obecne...pracuju na zakaznicke podpore v tymu Fujitsu a radim ostatnim (volani, maily klientu), co delat, pokud maji problem se svym notebookem a spoustou dalsich produktu, ktere Fujitsu vyrabi. Podtrhuji- ano, ja opravdu poskytuju technickou pomoc v oblasti IT! Je fakt, ze jsem dostala zaskolovaci trenink, kde mi byly vysvetleny nejcastejsi potize a jejich reseni, nicmene je to never ending process hledani informaci- aspon pro me. Sem tam mi to pripadne fakt vtipne, sem tam huste, sem tam nudne, sem tam zajimave- nevim, co prevazi, verim, ze na tech 10 mesicu to bude spis to pozitivnejsi z toho:-) Kazdopadne lidi v praci jsou fajn, a ostatni veci spojene s praxi tez. Snazim se involvovat i do AIESEC akci. Tedkom nedavno jsem byla jako faci na OPSku a bylo to fajn- sice jsem v pondeli v praci kolabovala nedostatkem spanku, ale jsem rada, ze jsem tam byla. AIESEC veci mi trochu chybi- ten multitasking a obecne druh cinnosti- v praci je to trochu neco jineho...





Par postrehu z Budapeste:


- to mesto fakt stoji za visit,

- tak jako kdekoliv jinde mam problem s pecivem- v Madarsku proste nemaji chleba, ktery by mi chutnal, takze jsem presla na obyc toustak, ktery si davam do tousteru,

- krom perfektniho vina tu maji i vybornou palenku- je silna tak jako nase slivovice, ale je do ni pridany med a je sladsi, takze se da vypit:-)

- Madari asi moc nepouzivaji maslo, bo klasicke maslo je tu dost drahe a navic z meho pruzkumu trhu ho ani moc lidi vubec nekupuje...takze jsem presla na Floru, kterou ale jen tezko rozdychavam...

- neco mene pozitivniho- prijde mi, ze je tu spousta bezdomovcu- jejich nejoblibenejsi utociste jsou podchody metra, kde proste bydli- doslova, nebo pak vchody do obchodu (po skonceni oteviraci doby), zrovna vcera me opet jeden zastavil a chtel penize- po tom, co jsem na nej spoustila anglicky- plynule presel do anglictiny- tak jsem si rikala, chlape, kdyz umis anglicky, tak si sezen praci...

- normalne tu funguje prohibice:-) Buda[est je rozdelena do lokalnich distriktu a kazdy distrikt ma svou lokalni vladu, ktera muze schvalovat obecne zavazne vyhlasky apod- ve vetsine distriktu je schvaleny zakaz prodeje alkoholu po urc. vecerni hodine- jako v hospode vam naleji, ale kdybyste si chteli koupit trebas lahev vina v obchode, tak mate smulu...


Tak tot prozatim vse, jdu pracovat:-)

Ale nebojte, pokusim se zas neco pripsat

Zdravi

Maruska

sobota 17. října 2009

pátek 16. října 2009

Dasulka se hlasi!i!i!

Nazdarte Holciny,


Na uvod jen, ze mi trvalo nez jsem prisla na to jak sem vlastne neco napsat, prijde mi ze mi ty vsechny communication tools prerustaji pres hlavu...


Vzdycky si moc rada prectu vase zajimave prispevky tak se tedka trosku budu snazit i ja napsat jak se mam a co delam :)


No obecne jsem celkem ziva na facebooku co se tyce zajimavych linku, zajimavych lidi a zajimavych akci a take fotodokumentace svetlych stranek meho zivota :) Tak nevahejte kuknout =)


Tak ja to vezmu poporade. Jsem od Brezna v Bonnu na MC Germany jako Major Account Partnership Manager. Podle nazvu to mozna vypada huste, ale v podstate to je vice nez o ER jak by se dalo cekat o HR, ICX, spolupraci a managovani vsech coordinatoru ve firmach. Jsem zodpovedna za matching do vsech firem co maji s MC spesl smlouvu a v podstate vedle jinych druhu podpor @ realizuji vice praktosu rocne. Deutsche Post DHL, Dt. Telekom, Dt. Bahn, Lufthansa, PwC jsou asi ty nejdulezitejsi.


Napada vas taky otazka proc vlasne MCcko takoveho cloveka ma a proc tohle nenecha matchovat LCckama? Jak to zapada do @way?


Nevim no urcite to jde daleko hladceji a vse slape, ale trosku mi prijde ze je skoda ze ty dobre matche (GEP apod.) jdou pak mimo ta LCcka... No to by byla diskuze na dyl....


Jsem tady na MC office spolu s dalsi praktoskou z Armenie co dela IS Managerku a ma k nam pribyt Sales Manager. Sranda jak z nas vsech delaji managery, co? ;)


Krom MC teamu (7lidi vcetne MCPicky) a nas dvou praktosek mame na office 3 pani na stalo na castecny uvazek na administrativu, prac. povoleni a ucto, bo to je fakt silene byrokraticka zeme ale zas holt zeme s nejvetsim poctem LCcek... A pak se nam strida asi 3-4 @kari z LC kazdy den vzdy jeden a ten nam presmerovava telefony a dela na tom co je zrovna aktualni, pomaha delat zpravy, makretingove promotion, veci na konferu a proste vse co se hodi a je potreba.


Je to fakt zajimava zkusenost pracovat v takovem prostredi a miste kde @ je dlouho, kde je spousta veci az moc structured, lidi maji predsudky atd.


Mozna by pro vas bylo zajimave vedet financni situaci MC. Jsme hooodne v - a to uz nekolik let diky fuckupu po nejake neuvazene a riskantni investici. Nejsem Fin vic nevim, ale ta cisla nejsou vubec tajna, naopak je treba vedet ze jsme holt v pruseru a musime to spravit. 2 roky zpatky byl stav -120 000 Euro!!! Loni vice nez pulka z toho a letos je cilem magicka 0. Ta jestli prijde tak to cele MC zas bude na kary :-D


Jako office mame starou 5ti patrovou nudli kde spousta veci nefunguje, ale stale nejak prezivame a na pomery @ si myslim ze to je hodne dobre, min ty prostory! Pred konferou obvykle dojede core OC a zacinaji u nas, nebo mame hodne support team meetingu tady a dalsich coachingu…


Ted uz treti den mrzne a je v noci I pod nulou, tak jsme zjistili, ze nam nefunguje topeni, ze je stare 30 let se zarukou na 20 takze nikdo nam neproda nahradni dily a nespravi to. Tudiz mrzneme a pristi tyden se bude muset udelat total nove topeni. Nevim jak prezivali nasi predchudci, ale ja dneska mela home bed office bo me skolila Snupfen&Husten jak tram z vidiny zas sedet v Ice Office mi zamrzaly panenky uz predem ;)


Zivot tady v Bonnu je pohoda. Bydlime vseci po jednom v pokoji, takze jsem rozmazlena a mam svuj klid jako ve Finsku, uzjsem si zvykla a je to fajn kdyz se obcas clovek muze zavrit a mit proste klid a zas otevrit a byt kousek od plno kamosu. K Bonnu - infrastruktura np, mesto jako Ostrava, ovsem jako by bylo 20 min od Prahy, cili hodne officu ale poradny night life je Koline co je za rohem. Do prace jezdim zatim stale na arabu hodneho ceny za funkcnost of prvni svetove. Ale stale slouzi a preferuji to pred MHD, ktere je ovsem taky velmi v pohode, jen ten cerstvy vzduch a provetrana hlava mi tam chybi, takze kolo jak dlouho to jen pujde. Mame tu cca. 50 praktosu, cili stale se neco deje, MC jsou super typci ale holt hodne busy a velmi casto na cestach, tak nemaji moc casu travit tady s praktosema a LCckem, vlastne az na vyijmky skoro vubec (ale to chapu podle toho co vse delaji klobrc dolu), a tak jsem tak nejak jednou nohou v kazde grupe, takze prostredi fakt fajne. Je trosku tezsi najit si pak vice blizke pratele a specialne pro me, kdyz znam vsechny ty praktose kteri konstantne prichazeji a odchazeji a ja jsem s nim iv konaktu I “pracovne”, a pak pracuju vedle super lidi, kteri jsou ovsem v tymu ktery ma velmi silne vazby holt maji starosti a zodpovednosti trosku jineho razu. S praktosmi to je takova mala neverending story of introduction questioning a farewell parties, kdy je furt vse kinda na jedno brdo... nekdy toho je holt zkratka moc a uz si toho asi ani nevazim tak jako na zacatku. Je proste normal mit kolem sebe 20 lidi z 18ti zemi, a to ze prijede Malaysian uz neberete jako neco neobvykleho.


Ale to ted vybarvuju ve svelte ktere vam mozna neprijde az tak ruzove, ale to nechci je tady spousta naprosto skvelych veci, ruznych kultur a porad je neco noveho, neco se deje a cas leti jako voda. Totalne!


Me se tady moc libi, jako @ spirit je tu uzasna. Jsem rada ze jsem do toho pronikla vic nez jen mou holou praci. Delala jsem nejake mensi treningy unas na MC a pak I na LC a byla jsem na dvou narodnich konferach co dosud byly. V Aprili na NKK - National Kick (ass kick) off Konferenci kde MC officialne zacalo a ja byla jako day OC a bylo to legendarni OC, poptejte se Hartosky treba ;) a pred 2ma tydny na SAM kde jsem byla jako faci! Bylo to SAMazing, mela jsem 17 hodinovy member track ne er/icx a bylo to uzasne, narocne jak cip, ale perfektni zkusenost. Celkove ten drive z narodni konfery tady je neskutecny a spirit nepopsatelna! Taky je tu rozdil ze na narodni konferu jedou jen EBcka bo 50x6 je uz pekne dost lidi a jen jdenou jsi zpravidla v EB, pak supporti, MC, OC a faccosi, ale ted byl I member track blok a myslim ze se to ujme pre muzou I membrici prijet a zazit to I lidi mimo EB a ti co se o nej zajimaji. Posledni noc je vzdy Global Village a to samo muzou prijet naprosto vseci. A pak jakou regionalni konfery vzdy 2x v 6ti regionech. Ale tam nebudu. Dneska jsem zrovna kyvla ze budu charovat neco jako LTCcko v jednom regionu a budu tam mit taky nejaky trening tak jsem zvedava :)

No vidite, plne ziju @


Co krom toho? Trocha sportu, ale nic nejak pravidelne, obcas skocim do bazenu, randome jdu zahrat volis na university, trosku jsem tancila a jezdila na bruslich dokud se dalo. Cestovala jsem trosku taky, Berlin a Karneval Kultur, Praha s Lucasem kde jsem se s vetsinou z vas videla, pres leto jeden 10denni training for trainers v Holandsku ale ne v @. Bylo to Internation Synergy Group http://www.s-gr.com Pak sama prace, MC na IC, reception v Aachen, mensi jednodenni vylety s praktosmi ci jednou strestenou kamoskou ne@karkou, a pak jsem byla tyden v Cesku, doma pre mamca byla po operaci a taky vyridit nejake veci ve skole. No a min vikend konecne normalni plnopravna dovolena v Barcelone pres vikend. A ta byla vazne super. Vrele doporucuji to mesto navstivit! Fotecky a kratke popisky na FB ;)


A stale je co objevovat, rada bych jeste tady navstivila tolik mist… Hamburg, Mnichov, Petu v Maastrichtu, kamose v Bruselu, kamosku v Mannheim, kamose ve Stuttgartu atd. ale mam ted vetsiho strasaka, a to psani diplomky. Praxe mi tu konci na zacatku Brezna, ale ja bych chtela skoncit o mesic driv at trosku zrelaxuju z toho mega vypeti tady a muzu se pripravit na statnice. Ovsem diplomku zacinam psat tady pri praci uz ted, a to pro DP DHL – IT Systems a tema je Inovacni potencial podniku. Jestli vas to zajima vic, tak se ozvite jinak uz myslim ze pisu vic nez dost.


Na Vanoce budu urco v Cesku, co na Silvestra zatim netusim, ale rada bych neco podnikla. Co mate v planu vy? Co rikate jet je stravit do Budapeste s Maruskou? Ted me to tak napadlo a nemuselo by to byt spatne :)


Jina vec je ze uvazuju co pak dal po statnicich. Nevite o necem jak se rozhodnout? Jak to v te kebuli usporadat a mit jasno? Je toho tolik a ja vazne pak nevim co chci… to je jak stat v kramu se zmrzlinou s time z chcete 2 kopecky, mate na vyber 30 a mate radi vsechny ovocne prichute… Toz o cem polemizuju je dalsi studium nekde v zahranici a pritom delat co me bavi, trenovat v @ I jinde, ci jet zas na prax nekam mimo Evropu, ci si najit job pravdepod v Cesku a dokonce uvazuju i o international MC! Celkem pecka, s tema myslenkama na MC jsem jeste cela nesva, jeste v Zari jsem to total zavrhovala a ted si rikam proc ne. Rada bych s vami pripadne na to tema pokecala :)


Tak a ted uz je pul 3ti rano… a unava konecne prichazi.


Jestli jste to poctive docetly az sem tak vam z celeho srdce gratuluji J ja kdyz zacnu psat, tak to stoji za to, proto radeji skypuju, je to rychlejsi a efektivnejsi :)


Mejte se krasne a tesim se, ze zase sem napisete nejake krasne basne =)

úterý 29. září 2009

Můj seskok padákem

"Dávej si pozor na to, co si přeješ. Mohlo by se ti to splnit."

Možná že pro Českou republiku byla událost tohoto víkendu návštěva papeže. Pro mě to ale bylo něco úplně jiného. Seskok padákem.
Tak dlouho jsem mluvila o tom, že bych si chtěla někdy skočit padákem, až jsem to dostala jako dárek na Vánoce. Jaro prostě nelenil a rozhodl se mi splnit můj sen. Já bych si na to asi nakonec netroufla. A tak jsme toto pondělí vyrazili na letiště v Dlouhé Lhotě u Příbrami, abych si skočila svůj tandemový seskok.

Vyfasovala jsem kombinézu, instruktora Jirku Kudrnu a něco málo o tom, co se bude dít a co se po mně bude chtít. V mezičase Jaro neodolal a přikoupil video a fotky, takže jsem ještě nafasovala parťáka Honzu Bartoše. Více o těchto pohodových týpcích najdete zde.

Tak jsme s ostatními tandemáky a single skokany nastoupili do letadla a šli na to. Skákat že prý budeme ze 4 000 m. Ok. Akorát když už jsem si říkala, že by to teda stačilo a že už bychom mohli skákat, ukázal mi Jirka, že jsme v 700 m a ještě nám zbývá vystoupat 3 km. No potěš... Samozřejmě si týpci neodpustili vtípky na téma že "skákat s Jirkou, tak by se báli" apod.

A pak už jsme tedy šli skákat. Těsně před skokem, při otevřených dveřích a pohledu dolů, to bylo strašné. Naštěstí mě Jirka nenechal dlouho čekat a hned jsme skočili. To se fakt nedá popsat... Strašně jsem řvala, chvilkami měla i zavřené oči, protože to byl záhul. Přišlo mi, že padáme strašně dlouho, byla tam zima, kterou jsem nestačila vnímat, v dáli pod námi země a pak... se najednou otevřel padák, trochu to s námi škublo a zpomalili jsme. A pořád ještě byli hodně vysoko. Jen už jsem se mohla trochu (jen trochu) vzpamatovat a podívat se pod sebe a trochu si to začít užívat. Byl to fakt mazec. A pak jsme za chvilku přistáli na letišti.

A já jsem v tu chvíli úplně všechno zapomněla =) Moje první slova na Jarovu otázku: "Aké to bolo?" "To byl děs!" A pak jsem mu vůbec nebyla schopná popsat, jaké to bylo. Byl to takový ten dojezd, kdy se hodně překonáte a pak to dlouho rozdýcháváte a až po nějaké chvíli jste schopní se nad tím zamyslet a komunikovat normálně s okolím.

Celý zážitek je pro mě umocněný i číselnými údaji, které jsem překonala. Tak tedy:
Skok ze 4 000 m. Volný pád 3 000 m, 61 s, rychlostí 220 km/h.
Normálně se letí volným pádem tak 50 s. Jen Jirka se asi nudil, tak otevřel padák později. Když to pak popsal kolegům, dost na něj čuměli. Prý už to tam dlouho nebylo.
Jsem na sebe hrdá!

Moc vám všem doporučuju si to vyzkoušet =) Teď z pohodlí obýváku si říkám, že bych do toho šla zase. Tak uvidíme.

Zdar ženy! Jak už Maruška napsala, nic nepíšete! Jakobyste neměly o čem psát nebo co. Tomu nevěřím. Jedna v Holandsku, druhá v Německu, další v UAE a další v Maďarsku. A nikde o tom ani čárka. Napište něco, aspoň malinko, ať vím, co se s vámi děje.

No a co je se mnou? Budu rekapitulovat, protože většina z vás o mně asi většinu věcí slyšela. Tááákže. V průběhu léta jsem si našla práci. Budu pracovat pro AHRU, se kterou jsem na vysoké dělala trenérský kurz a pak jsem pro ně školila v Rumunsku. Zatím je to jen na částečný úvazek, tak do práce (do Frýdku Místku) jezdím třeba jen na den na dva v týdnu. To by se mělo v lednu změnit. Od ledna budu pracovat na zaměstnaneckou smlouvu a přesídlím do pražské kanceláře. A co budu dělat? Směs starání se o klienty a projekty, školení a vyhledávání nových klientů. Moc se na to těším a už samotné začátky si moc užívám. Pohoda, učím se něco nového, vypadá to na rychlý postup, prostě super nová práce.

Taky jsem v létě a teď o víkendu byla na Biodanze. Skvělé odreagování se za pomoci tance, pohybu, kontaktu s ostatními, relaxace, nabití baterek. Pokud by vás to zajímalo, tak další bude na začátku prosince. Dostala jsem se tam přes Anet Langerovou, která to celé do Česka přivezla.

V létě jsme byli s milým na chatě na Slovensku - turistika a povalování se a pak jsme sjížděli Vltavu. Byla to moje první voda a naštěstí to bylo v pohodičce.

Další novinkou je, že jsem se přestěhovala do Prahy. S Jarem jsme našli milý malý byt na Andělu, tak teď bydlíme spolu. Tak až budete potřebovat přespat v Praze, máte kde =)

neděle 13. září 2009

Moje druhá šance alias Budapešť

Je tomu skoro 2 měsíce, co jsem se vracela z neuskutečněné praxe v Asii. Musím říct, že ta promlka mi teda dala pořádně zabrat- bo když je člověk zvyklý dělat milión věcí naráz a pak najednou nemá co, tak je to psycho. A člověk jen čeká a čeká, jestli se jeho CVčko někomu zalíbí, a nebo ne! A tak jsem psala a vyhledávala a čekala a pořád se nic nedělo- kruté. A pak jsem našla nabídku praxe v Budapešti. Popis práce: zákaznický servis na call centru, native czech required- nebylo to přesně to, co jsem hledala, spíš vůbec, ale vzhledem k okolnostem jsem si řekla, že to zkusím a uvidím…

A tak jsem tu, v Budapešti- dneska jsem právě dojela a tak nějak se aklimatizuju. Musím říct, že po své minulé zkušenosti s praxí/nepraxí jsem se raději na nic netěšila a snažila se být takovým tím pesimističtějším člověkem, co má následně radost, bo jeho krizový scénář se nenaplnil… No, musím říct, že tato taktika je asi účinná, bo dnešek jsem si fakticky užila. Naprosto.

Na zastávce na mě čekala Szofie (holčina z AIESEC) a rovnou mě vzala k sobě domů na oběd. Její mamka prý kvůli mně dělala palačinky, jejich oblíbené jídlo, a musím uznat, že se jí povedly:-) Prý, že na místo, kde budu bydlet půjdem až večer, jelikož majitel tam zatím ještě není. A tak jsme vyrazili na malou procházku do města. Na cestu do města se s námi vydal i Szofiin bratr (to jméno jsem moc nepochytila, něco jako Jert nebo tak nějak…) a po cestě se k nám přidala ještě další kupa praktošů (Polsko, Portugalsko, Mexico, Brazílie, Itálie…prostě směska…a to byla jen hrstka, dohromady jich je prý okolo 30- takže se těším na nějakou tu párty). Zkoukli jsme Budapešťský hrad i okolí, dali výbornou zmrzlinu, zkoukli výhled na město z dalšího známého místa- Citadely a pomalu se vracely zpět. Moc ráda bych nahodila i nějaké fotky, ale zapomněla jsem si vzít foťák…příště no…

Od Szofie jsme se pak vydali na ono místo, kde budu bydlet. Věděla jsem, že to má být někde v centru a že tam budu do začátku bydlet s jednou Maďarkou, ale žádné představy jsem si radši nevytvářela. A musím říct, že jsem opět mile překvapena- a to je slabé slovo. Byt je super- nejen, že je plně vybaven a dokonce tu chytám i nějakou wifi!!, ale je prostě k sežrání. Jedná se o takový ten typ starého bytu z první republiky, který za sebou má nějakou tu rekonstrukci, takže vypadá útulně a i nábytek tak decentně zapadá do toho prostředí. Jediná věc, na kterou jsem zvědavá je, že byt má 2 pokoje (každý pro 2 lidi), ale jeden z pokojů je zároveň obývák- tu zatím taky bydlím a budu ráda, když tu budu moct zůstat, ale ty další 2 holčiny, co se mají přidat jsou zřejmě kamarádky a budou chtít být spolu- v tom případě bych se asi stěhovala do druhého pokoje, který je menší a navíc v něm bydlí Agnieszka- to je ta Maďarka a bonus- anglicky moc neumí- takže dneska jsme si tak trochu hráli na pantomimu…ale tak, třebas bych se od ní naučila aspoň něco málo Maďarsky, bo ten jazyk teda fakt nedávám a i když neumí moc anglicky, tak je milá- dokonce mi dnes nabídla večeři, takže jdu spát s plným žaludkem:-)

Zítra ráno se vydávám do práce, na kterou jsem teda fakt zvědavá, tak přece jen, kvůli tomu jsem sem jela, že. Opět si radši nic nepředstavuju a radši potom budu mile překvapená v lepším případě…No, však pak opět písnu, co a jak.

Je skoro půlnoc, takže jdu zalehnout, ať ráno nezaspím, to bych nerada…
Tak my držte palce, ať to v práci klape a BTW- taky sem hoďte nějaký update svého stavu- pořád koukám, zda se tu něco objeví a nějak stagnujeme…

Z Budapeště zdraví

Maruška

středa 29. července 2009

Boss nebo kamarád?

Nazdárek :),

tak i já se přidávám. Nejdřív chci poděkovat, že jste mě přidali ;) Je dobré vědět co děláte :)

Když už o tom mluvím - doufám Peti že noha je v pohodě a Maruš - co si to jedla na tom videu na facebooku? ;)

Jak víte, já jsem se nějak zasekla v Dubaji. Užívám si moji první velkou zkušenost s leadershipem. A docela mi to dává zabrat. Můj společenský a osobní život je velmi fádní. Preferuji profesionální :) Zrovna teď se zaobírám myšlenkou Boss nebo kamarád?

Na celkový výkon týmu má dobrý vliv pokuď lidi v týmu jsou rozdílné povahy, ale něco je spojuje a vzájemně se doplňují. Když jsem vybírala lidi do MCčka tak jsem se na to hodně zaměřila. Věděla jsem, že to nebude sranda - ale když už něco dělám tak pořádně ne? :)

Je to záhul, ale dá se to :) Když jsem se připravovala na svůj term, tak jsem hodně přemýšlela o svojí roli. MCP a leader týmu je potřeba, ovšem nemůžu být přece MCP i v mém osobním životě, který sdílím s MC členy. Kdo by chtěl být boss 24/7? Nebo spíš, kdo by chtěl mít bose 24/7 za zády? Myslela jsem, že řešení je jednoduché - v kanclu boss, doma kámoš. Úspěšně praktikuju toto schyzofrení postavení už víc jak 4 týdny. MC členi si toho všimli a v prvních týdnech to bylo hodnoceno velmi kladně. Ale znáte mě - jako boss dávám hodně volnosti, ale když se někdo k něčemu zaváže a jsou dána pravidla - vyžaduji 100% plnění, jinak je zle.
Z toho důvodu, jsem si zavolala MCčko na kobereček a dostala jsem zajímavou otázku: Jsi náš šéf nebo kamarád?

Zajímavě česká část MCčka odpěvěděla: both :D Jenže ouha, toto platí nejspíš jen pro občany České Republiky ;) Upřímně plně si toho považuji - je neuvěřitelné jak taková maličkost usnadňuje život a práci. Pořád ale ve mě hlodá otázka - proč lidé odmítají striknost když je aplikována, ale vyžadují ji když není aplikována nebo vychvalují v období klidu?

Takže teď stojím před otázkou jsem šéf nebo kámoš? Pokud si vyberu kámoš - MC výsledky budou opravdu mizivé, ale atmosféra na MCčku bude perfektní 24/7. Pokud si vyberu šéf - výsledky budou ucházející, ale doma to budu nesnášet.

Budu se snažit praktikovat obé, ikdyž MC členi nejspíš budou vyžadovat jen jedno. LCčka si na to zvykli a neměnili by - tak se pokusím rozšířit naši českou kulturu i do dalších zemích ;)

Klaním se všem International MCPs, kteří pochází z České Republiky a dokázali najít balance, který vyhovuje všem a zároveň posunuli zemi někam dál ;)

Co na závěr: International Experience vyvolává v člověku silný patriotismus. Miluju naši zemi a s 90% i český mindset.

Ale co, to beztak už většina z Vás ví, takže sorry za pronesení něčeho co je samozřejmé...

Hodně štěstí a pište, pište ať mám co číst ;)
Petra

neděle 19. července 2009

Opět letištní...

Caute baby:-)

týden uběhl jak voda a já jsem opět na cestách. Právě se dopuju kávou na letišti v Dubaji a doufám, že nezaspím odlet...Takže co nevidět budu opět k nalezení v ČR (snad ne na dlouho...). Každopádně výlet do H.K. stál za to- opravdu perfekní zážitek na celý život. Ńěkteré fotky už jste asi zkoukly na FB, pak ještě dodám snad i víc komentářů. Mazec. Hned bych tam zůstala. Teda jako- hlavně kvůli tomu, že jsem koneččně byla opět někde jinde než v ČR. Úplně mi vyhovovalo trochu změnit to domácí prostředí. H.K. je fajn, obzvlášť, pokud máte rádi nakupování (což jsem já až tak nevyužila), no, ale i když vynechám luxusní obchody a nejrůznější shopping mally, tak je stále co objevovat. Derek všechny moc pozdravuje, prý, že máte taky dojet:-)

Jinak- hecla jsem se a opravdu se snažila přizpůsobit se lokální kultuře- zjistila jsem, že mi chutná chobotnice, ochutnala jsem drůbeží pařát a střeva a další pochoutky. Pocity někdy smíšené, ale žádné zdravotní komplikace nenastaly...

Tak doufám, že budu moct posharovat ještě osobně, jak doletím do ČR, tak se pokusím někam za váma vyrazit.

Tak se majte pěkně

Maruška

neděle 12. července 2009

Ostravské baby v Praze | červen 09

Výlet do HongKongu

No, Čína mi nevyšla, ale tak když už jsem měla nabaleno a letenka nešla stornovat…Prostě jsem sedla do letadla s tím, že pojedu na týdenní výlet do HongKongu, tak jak tak jsem už byla domluvená s Luckou, co je tam na MC a s Derekem, že si tam budu vyřizovat víza do Číny…

Teďkom píšu z letadla. Máme mezipřistání v Bangkoku, škoda, že se člověk nemůže podívat mimo letiště…No, každopádně, už i ten výlet bude stát, myslím, za to. Zvlášť, pokud mi to ještě proplatí firma (skrytě doufám, že aspoň tohle klapne). No každopádně už jsem na cestě den a půl. Hned v buse z Brna se ke mně začla hlásit nějaká paní ze Srí Lanky (jméno mi asi ani neřekla, každopádně se po 3 letech Ph.D. studia ve Zlíně vracela domů za manželem). No, říkala jsem si, že když něco, tak aspoň nebudu sama. Jako na to, že už toho asi pocestovala více byla docela zmatená, ale i tak, aspoň jsem se nenudila a dokonce mě nasytila i srílanským jídlem (zajímavé). Letěla se mnou stejným letadlem až do Dubaje. Těšila jsem se, že když mám v Dubaji asi 4 hodiny času, že najdu nějakou cestu aspoň před letiště, ale nic no, prochodila jsem si halu, zjistila jsem, že existuje tranzitní restaurace pro cestující zdarmaJ (kam se hrabe fastfood) a opět nasedla už na poslední let, který teda pořád trvá. 6 hodin už mám za sebou, další 3 mě ještě čekají. Už to začíná být veselé- angličtiny ubývá, kantorštiny přibývá…

Každopádně ten týden v HongKongu si hodlám pekelně užít. Dokonce jsem ještě přemýšlela i nad tím, že když v podstatě nemám co na práci, že bych mohla zůstat i déle nebo se aspoň podívat i někam mimo HongKong. No, ještě nevím, zkusím pozjišťovat, na kolik by to vyšlo…

Můj výlet ve Zlíne

Ahoj holky,

tak se i ja pridavam nejake informace, co se deje.

Po tom, co jsem odjela z Prahy, jsem si skocila na pracak (zajimavy zazitek) a zacla zarizovat svuj odjezd na praxi. Ve stredu jsem si koupila letenku, byla jsem ve skole pro potvrzeni atd.

A v patek jsem se rozhodla zajet na akci, kterou organizovali Mojco a Majo ve Zline pri prilezitosti sveho nastehovani do jejich noveho domova. Byla to super akce, prijela tam i Lenka, byli tam nejaci Zlinaci a Mojcovi kamaradi z Trencina.

Vecer jsem jeste sli parit do nejakeho klubu. Chvilku po tom, co jsem prisli me zaclo bolet koleno. Vubec si neuvedomuju, ze bych se do nej prastila.

Ale poradne jsem se na nej nemohla postavit. Tak jsem sla zpatky, porad jsem si jeste myslela, ze se to nejak rozchodil. Teda sla neni uplne presne. Mojco mi chytil taxik na cestu, ktera trvala pesky max 10 min.

Dalsi den jsem vstala, ze jedu domu, ale zjistila jsem, ze nemam sanci se nekam dobelhat. Na pravou nohu jsem se mohla postavit, jedine, kdyz jsem se opirala obema rukama o neco.

Tak jsem resili, co udelam. Rozhodla jsem se, ze pohotovost bude nejlepsi varianta. Nastesti tam meli Mojcovi kamaradi auto a Zdenal moc nepil. :)

Cesta byla celkem sranda, nez jsem vlastne zjistili, kam mame jit a pak jsem tam cekali tak dve hodiny. Pak mi doktor rekl, ze jsem se musela prastit. Dokonce si myslel, ze mu to nechci rict, protoze jsem delala asi nejake kraviny. Vysal mi z toho kolena vodu. Dostala jsem berle a ortezu a ze si mam zajit do nemocnice na normalni vysetreni, ze to vypada, ze se mi tam neco asi odlouplo. Uprimne, co mi tam ukazoval, vypadalo jako vlas na tom rentgenu, tak mi asi nezbyva nez verit, ze je tam neco spatne. :))

Pak me kluci hodili na nadrazi a ja jela domu. Taky docela sranda. Mit na prestup treba 5 min, tak to nezvladnu. V Prerove me poslal pruvodci pres koleje, kdyz me videl, ze se chystam nejak schazet ze schodu. Dokonce i v Otrokovicich meli vytah, jenze Prerov asi neni tak vyznamny, aby tam meli vytah. No, trvalo mi to asi 10 min nez jsem se sunula z jednoho nastupiste na druhe.

Kdyz jsem dojela domu, tak mi sice prisla mamka a bracha na proti, ale i tak cesta z nadrazi domu je asi 15 min. 3/5 trasy jsem sla hodinu. Uz me fakt bolely ruce, pak me videl jeden "soused" (zivot na vesnici, takze i 500 m je soused) a vzal auto a dovez me domu. Jinak bych to sla si jeste pul hodiny.

Musim rict, ze z te super cesty me dokonale boli ruce. Nemam zadnou poradnou silu v rukach a je to makacka, kdyz se o ne musite pri kazdem kroku oprit, protoze se nemuzete oprit o nohu.

Takze v pondeli jdu do nemocnice. Uz mam objednanou sanitku. Jinak nevim, jak bych tam dorazila. A uvidim, co mi reknou.

Kdyz jsem doktorovi na pohotovosti rekla, ze mam za 3 tydny jet na rok do zahranici, tak mi rikal, ze nevi, jestli to stihnu. Ale jen doufam, ze to me strasil.

Uprimne si nedokazu predstavit, ze bych na praxi vyrazila tak, jak jsem na tom ted. Me prekazela jen kabelka, co jsem si vezla ze Zlina, nevim, jak bych vzala kufr.

Tak mi drzte palce.

Petra


pátek 10. července 2009

O tom, jak jsem nejela do Číny...

Zdravím holky,

některým z vás už jsem to tak nějak naznačila, teďkom teda píšu sem- ačkoliv se to může zdát jakkoliv absurdní, praxi mi den před odletem zrušili...Není to špatný vtip, spíš špatný sen... pro mě. Jj, život se má brát holt takový jaký je.

A co se vlastně stalo? No, 2 dny před odletem jsem dokupovala poslední věci na cestu a loučila se s posledními známými doma. Prostě idyla, sice už mě přepadávala cestovní horečka, ale tak natěšená jsem byla jak cyp. No a pak se to stalo. Otevřu mail a tam: Marie, mohla by sis ještě zítra udělat čas na skype meeting s lidma z HongKongske centraly firmy (fajn, to jsem zjistila, ze maji centralu v Hong Kongu...) a oni mají drobné pochybnosti o tvém anglickém přázvuku. Těžko říczt, co se mi v tu chvíli honilo hlavou, ale štastná jsem z toho teda nebyla. Přijdu večer z hospody v mírně veselejším stavu (bo jsem alkoholem zahnala veškeré černé myšlenky a krizové scénáře) a otevřu znovu email: Marie, měl jsem s tvou firmou dlouhou debatu a oni znovu diskutovali náplň práce praktikanta a trvají na tom, že praktikant by měl z části vyučovat zaměstnance anglickému jazyku a proto by se mělo jednat o praktikanta, který bude nejlépe rodilý mluvčí! Vím, že to nejde nijak omluvit, ale firma tvoji praxi ruší. A vzhledem k tomu, že si uvědomují, že to je jejich nedopatření, jsou ochotni ti uhradit náklady, které jsi s praxí měla! ...

Tak asi chápete, že v noci jsem toho moc nenaspala. Ráno konverzace pokračovala- když to zkrátím, snažila jsem se s nimi vyjednávat, že pokud jsou mi ochotni zaplatit letenku, tak to už se jim vyplatí vzít mě na 3 měsíční praxi a že po nich nic dalšího chtít nebudu. Chvíli se touhle myšlenkou zaobírali a já de facto nevěděla, jestli vybalovat, dobalovat nebo přebalovat... Každopádně storno letenky v chvíli, kdy mi definitivně potvrdili, že ani nemám letět, že už prostě mají jasno, už nebylo možné.

Vtipné je to, že tu praxi mi stornovali v podstatě lidé z HongKongské centrály, kde bych se tak jak tak ani neobjelila a šéf pobočky v Číně mi ještě asi tak 3krát volal na mobil a strašně se mi omlouval. Docela sympoš.

Takže do Číny neletím. Začínám od začátku opět hledat jinou praxi.

Takže tak no, aspoň, ať víte, co se stalo a děje.

Maruška

středa 8. července 2009

Ahoj ženy,

tak i já vám napíšu, jak se mám. Mám se dobře =) Po roku stráveném na MC mám konečně čas chatovat s přáteli, chodit na facebook, učit se corel a photoshop, číst si, plánovat dovolenou s milým apod. Ne, že by to předtím nešlo. Jen teď na tom snad i víc chuť.

A taky mám čas (a částečně i povinnost) běhat na úřad práce =) Jj, je třeba, aby za mne někdo platil státu. Tak jsem vyplnila potřebná lejstra, pohledala diplom a smlouvu ze zaměstnání a šla. Jen ten index netuším, kde mám - budu muset pohledat.

A pořád hledám tu slavnou zahraniční praxi. Už skoro měsíc od interview čekám, jestli teda jednu nebo ne do Rumunska. Naposledy to bylo, že dostali další CVs a že chtějí vybrat toho nejlepšího. Tak jestli můžu ještě týden počkat... bože!!! Jakože já tam chci, ale už mě začínají štvát. Tak jsem jim poslala asertivní mail, že ok, ale že taky začínám oslovovat další firmy. Tak oslovuju. Pokud máte nějaký tip, tak se ozvěte.

pondělí 6. července 2009

Předodjezdový...


Zdravím vespolek:-)


právě jsme doma úspěšně oslavili mamčiny padesátiny, takže už mi nic nebrání v odletu na praxi:-) BTW přikládám foto Family Žouželkovic... No, zbývají mi poslední 3 dny do odjezdu do Brno-Vádeň-Hong Kong-Guangzhou, mazec. Asi už si začínám uvědomovat, že někam jedu, bo jsem se začla balit...V kufru už je poměrně velké množství věcí a to mám ještě seznam dalších, co bych chtěla dobalit, no asi to budu muset zredukovat, co se dá dělat.


Jen abyste věděli, jak je AIESEC network super- na letišti mě bude čekat Derek i s Luckou Hrnčiarovou, která se mnou bude trávit svůj poslední týden v Hong Kongu- vypadá to, že uděláme společně nějaké sightseeing, tak doufám, že se vám budou mé první fotečky z praxe líbit:-)


Nemůžu se dočkat!!!!!!!


Mějte se krásně a keep in touch


M.

Toz jsem sem taky dorazila!

Nejak se neposlal ten mejlik, kterym jsem reagovala na ten mejlovy chat a koukam, ze je stale v draftu. Nicmene uz neni aktualni a tak tady to vypada na pokracovani ;) No ja osobne bych byla pro Facebook grupu, pre to uz mam v merku tam chodit pravidelne, ale tohle vypada taky pekne - ruzove ;)
Zdravim vsechny Ostravske baby!
Zastihly jste me dneska v muj prvni den, kdy jsem se nedostavila do prace ;) Proc? Dasenka je poradne nachlazena a hlavne ji stavkuji hlasivky. V patek po bazenu a hospudce zacaly skemrat, ze chtej dovolenou. Celou sobotu jsme je premlouvala a dokonce nesla na hudebni festak coz je uz co rict pro me. Ale rikam si, ze je vazne potrebuju. Vcera jsem totiz jela trenovat ICX RegioTag, a tam na konci dne proste zkolabovaly, no prdel jak cyp.
Talze jsem mela 2 big challenges najednou. Prvni oficialni trening v Nemecku - v Nemcine!!! ( a to cele, i ten my@.net - na coz jsem fakt Pysna! Kvalitu meho prednesu nebereme v potaz ;)) a k tomu jsem no rekneme skrehotala jako stary kohout (nebo jake zvire skrehota???). No rozumime si, ne? :-D
Ale celkove jsme odvedli kvalitni praci. Dneska se MC beze me obejde, mam "train office" a pracuju z postele.
No hlasivkam dam dovolenou pristi tyden. Jedu na trening od International Synergy Group do holandska - neco jako TTT v @ tak tam to ma myt TfT :) Jsem zvedava, chtela bych vice trenovat ;)

Hej ja vlastne pisu a nevim ani komu to teda vlastne jde.
Tak to nechame na prvnim pokusu, ja jdu prosnupavat @net etc.

Mejte se krasne, krasky!!!


neděle 5. července 2009

První zápis

Ahoooj!
Uveřejňuji historicky první příspěvek na našem společném blogu baby:)!
Přeju mu hodně příspěvků, pravidelných návštěvníků a taky dlouhý život!
Tak tedy ať žije:)!!