Nazdárek :),
tak i já se přidávám. Nejdřív chci poděkovat, že jste mě přidali ;) Je dobré vědět co děláte :)
Když už o tom mluvím - doufám Peti že noha je v pohodě a Maruš - co si to jedla na tom videu na facebooku? ;)
Jak víte, já jsem se nějak zasekla v Dubaji. Užívám si moji první velkou zkušenost s leadershipem. A docela mi to dává zabrat. Můj společenský a osobní život je velmi fádní. Preferuji profesionální :) Zrovna teď se zaobírám myšlenkou Boss nebo kamarád?
Na celkový výkon týmu má dobrý vliv pokuď lidi v týmu jsou rozdílné povahy, ale něco je spojuje a vzájemně se doplňují. Když jsem vybírala lidi do MCčka tak jsem se na to hodně zaměřila. Věděla jsem, že to nebude sranda - ale když už něco dělám tak pořádně ne? :)
Je to záhul, ale dá se to :) Když jsem se připravovala na svůj term, tak jsem hodně přemýšlela o svojí roli. MCP a leader týmu je potřeba, ovšem nemůžu být přece MCP i v mém osobním životě, který sdílím s MC členy. Kdo by chtěl být boss 24/7? Nebo spíš, kdo by chtěl mít bose 24/7 za zády? Myslela jsem, že řešení je jednoduché - v kanclu boss, doma kámoš. Úspěšně praktikuju toto schyzofrení postavení už víc jak 4 týdny. MC členi si toho všimli a v prvních týdnech to bylo hodnoceno velmi kladně. Ale znáte mě - jako boss dávám hodně volnosti, ale když se někdo k něčemu zaváže a jsou dána pravidla - vyžaduji 100% plnění, jinak je zle.
Z toho důvodu, jsem si zavolala MCčko na kobereček a dostala jsem zajímavou otázku: Jsi náš šéf nebo kamarád?
Zajímavě česká část MCčka odpěvěděla: both :D Jenže ouha, toto platí nejspíš jen pro občany České Republiky ;) Upřímně plně si toho považuji - je neuvěřitelné jak taková maličkost usnadňuje život a práci. Pořád ale ve mě hlodá otázka - proč lidé odmítají striknost když je aplikována, ale vyžadují ji když není aplikována nebo vychvalují v období klidu?
Takže teď stojím před otázkou jsem šéf nebo kámoš? Pokud si vyberu kámoš - MC výsledky budou opravdu mizivé, ale atmosféra na MCčku bude perfektní 24/7. Pokud si vyberu šéf - výsledky budou ucházející, ale doma to budu nesnášet.
Budu se snažit praktikovat obé, ikdyž MC členi nejspíš budou vyžadovat jen jedno. LCčka si na to zvykli a neměnili by - tak se pokusím rozšířit naši českou kulturu i do dalších zemích ;)
Klaním se všem International MCPs, kteří pochází z České Republiky a dokázali najít balance, který vyhovuje všem a zároveň posunuli zemi někam dál ;)
Co na závěr: International Experience vyvolává v člověku silný patriotismus. Miluju naši zemi a s 90% i český mindset.
Ale co, to beztak už většina z Vás ví, takže sorry za pronesení něčeho co je samozřejmé...
Hodně štěstí a pište, pište ať mám co číst ;)
Petra
středa 29. července 2009
neděle 19. července 2009
Opět letištní...
Caute baby:-)
týden uběhl jak voda a já jsem opět na cestách. Právě se dopuju kávou na letišti v Dubaji a doufám, že nezaspím odlet...Takže co nevidět budu opět k nalezení v ČR (snad ne na dlouho...). Každopádně výlet do H.K. stál za to- opravdu perfekní zážitek na celý život. Ńěkteré fotky už jste asi zkoukly na FB, pak ještě dodám snad i víc komentářů. Mazec. Hned bych tam zůstala. Teda jako- hlavně kvůli tomu, že jsem koneččně byla opět někde jinde než v ČR. Úplně mi vyhovovalo trochu změnit to domácí prostředí. H.K. je fajn, obzvlášť, pokud máte rádi nakupování (což jsem já až tak nevyužila), no, ale i když vynechám luxusní obchody a nejrůznější shopping mally, tak je stále co objevovat. Derek všechny moc pozdravuje, prý, že máte taky dojet:-)
Jinak- hecla jsem se a opravdu se snažila přizpůsobit se lokální kultuře- zjistila jsem, že mi chutná chobotnice, ochutnala jsem drůbeží pařát a střeva a další pochoutky. Pocity někdy smíšené, ale žádné zdravotní komplikace nenastaly...
Tak doufám, že budu moct posharovat ještě osobně, jak doletím do ČR, tak se pokusím někam za váma vyrazit.
Tak se majte pěkně
Maruška
týden uběhl jak voda a já jsem opět na cestách. Právě se dopuju kávou na letišti v Dubaji a doufám, že nezaspím odlet...Takže co nevidět budu opět k nalezení v ČR (snad ne na dlouho...). Každopádně výlet do H.K. stál za to- opravdu perfekní zážitek na celý život. Ńěkteré fotky už jste asi zkoukly na FB, pak ještě dodám snad i víc komentářů. Mazec. Hned bych tam zůstala. Teda jako- hlavně kvůli tomu, že jsem koneččně byla opět někde jinde než v ČR. Úplně mi vyhovovalo trochu změnit to domácí prostředí. H.K. je fajn, obzvlášť, pokud máte rádi nakupování (což jsem já až tak nevyužila), no, ale i když vynechám luxusní obchody a nejrůznější shopping mally, tak je stále co objevovat. Derek všechny moc pozdravuje, prý, že máte taky dojet:-)
Jinak- hecla jsem se a opravdu se snažila přizpůsobit se lokální kultuře- zjistila jsem, že mi chutná chobotnice, ochutnala jsem drůbeží pařát a střeva a další pochoutky. Pocity někdy smíšené, ale žádné zdravotní komplikace nenastaly...
Tak doufám, že budu moct posharovat ještě osobně, jak doletím do ČR, tak se pokusím někam za váma vyrazit.
Tak se majte pěkně
Maruška
neděle 12. července 2009
Výlet do HongKongu
No, Čína mi nevyšla, ale tak když už jsem měla nabaleno a letenka nešla stornovat…Prostě jsem sedla do letadla s tím, že pojedu na týdenní výlet do HongKongu, tak jak tak jsem už byla domluvená s Luckou, co je tam na MC a s Derekem, že si tam budu vyřizovat víza do Číny…
Teďkom píšu z letadla. Máme mezipřistání v Bangkoku, škoda, že se člověk nemůže podívat mimo letiště…No, každopádně, už i ten výlet bude stát, myslím, za to. Zvlášť, pokud mi to ještě proplatí firma (skrytě doufám, že aspoň tohle klapne). No každopádně už jsem na cestě den a půl. Hned v buse z Brna se ke mně začla hlásit nějaká paní ze Srí Lanky (jméno mi asi ani neřekla, každopádně se po 3 letech Ph.D. studia ve Zlíně vracela domů za manželem). No, říkala jsem si, že když něco, tak aspoň nebudu sama. Jako na to, že už toho asi pocestovala více byla docela zmatená, ale i tak, aspoň jsem se nenudila a dokonce mě nasytila i srílanským jídlem (zajímavé). Letěla se mnou stejným letadlem až do Dubaje. Těšila jsem se, že když mám v Dubaji asi 4 hodiny času, že najdu nějakou cestu aspoň před letiště, ale nic no, prochodila jsem si halu, zjistila jsem, že existuje tranzitní restaurace pro cestující zdarmaJ (kam se hrabe fastfood) a opět nasedla už na poslední let, který teda pořád trvá. 6 hodin už mám za sebou, další 3 mě ještě čekají. Už to začíná být veselé- angličtiny ubývá, kantorštiny přibývá…
Každopádně ten týden v HongKongu si hodlám pekelně užít. Dokonce jsem ještě přemýšlela i nad tím, že když v podstatě nemám co na práci, že bych mohla zůstat i déle nebo se aspoň podívat i někam mimo HongKong. No, ještě nevím, zkusím pozjišťovat, na kolik by to vyšlo…
Teďkom píšu z letadla. Máme mezipřistání v Bangkoku, škoda, že se člověk nemůže podívat mimo letiště…No, každopádně, už i ten výlet bude stát, myslím, za to. Zvlášť, pokud mi to ještě proplatí firma (skrytě doufám, že aspoň tohle klapne). No každopádně už jsem na cestě den a půl. Hned v buse z Brna se ke mně začla hlásit nějaká paní ze Srí Lanky (jméno mi asi ani neřekla, každopádně se po 3 letech Ph.D. studia ve Zlíně vracela domů za manželem). No, říkala jsem si, že když něco, tak aspoň nebudu sama. Jako na to, že už toho asi pocestovala více byla docela zmatená, ale i tak, aspoň jsem se nenudila a dokonce mě nasytila i srílanským jídlem (zajímavé). Letěla se mnou stejným letadlem až do Dubaje. Těšila jsem se, že když mám v Dubaji asi 4 hodiny času, že najdu nějakou cestu aspoň před letiště, ale nic no, prochodila jsem si halu, zjistila jsem, že existuje tranzitní restaurace pro cestující zdarmaJ (kam se hrabe fastfood) a opět nasedla už na poslední let, který teda pořád trvá. 6 hodin už mám za sebou, další 3 mě ještě čekají. Už to začíná být veselé- angličtiny ubývá, kantorštiny přibývá…
Každopádně ten týden v HongKongu si hodlám pekelně užít. Dokonce jsem ještě přemýšlela i nad tím, že když v podstatě nemám co na práci, že bych mohla zůstat i déle nebo se aspoň podívat i někam mimo HongKong. No, ještě nevím, zkusím pozjišťovat, na kolik by to vyšlo…
Můj výlet ve Zlíne
Ahoj holky,
tak se i ja pridavam nejake informace, co se deje.
Po tom, co jsem odjela z Prahy, jsem si skocila na pracak (zajimavy zazitek) a zacla zarizovat svuj odjezd na praxi. Ve stredu jsem si koupila letenku, byla jsem ve skole pro potvrzeni atd.
A v patek jsem se rozhodla zajet na akci, kterou organizovali Mojco a Majo ve Zline pri prilezitosti sveho nastehovani do jejich noveho domova. Byla to super akce, prijela tam i Lenka, byli tam nejaci Zlinaci a Mojcovi kamaradi z Trencina.
Vecer jsem jeste sli parit do nejakeho klubu. Chvilku po tom, co jsem prisli me zaclo bolet koleno. Vubec si neuvedomuju, ze bych se do nej prastila.
Ale poradne jsem se na nej nemohla postavit. Tak jsem sla zpatky, porad jsem si jeste myslela, ze se to nejak rozchodil. Teda sla neni uplne presne. Mojco mi chytil taxik na cestu, ktera trvala pesky max 10 min.
Dalsi den jsem vstala, ze jedu domu, ale zjistila jsem, ze nemam sanci se nekam dobelhat. Na pravou nohu jsem se mohla postavit, jedine, kdyz jsem se opirala obema rukama o neco.
Tak jsem resili, co udelam. Rozhodla jsem se, ze pohotovost bude nejlepsi varianta. Nastesti tam meli Mojcovi kamaradi auto a Zdenal moc nepil. :)
Cesta byla celkem sranda, nez jsem vlastne zjistili, kam mame jit a pak jsem tam cekali tak dve hodiny. Pak mi doktor rekl, ze jsem se musela prastit. Dokonce si myslel, ze mu to nechci rict, protoze jsem delala asi nejake kraviny. Vysal mi z toho kolena vodu. Dostala jsem berle a ortezu a ze si mam zajit do nemocnice na normalni vysetreni, ze to vypada, ze se mi tam neco asi odlouplo. Uprimne, co mi tam ukazoval, vypadalo jako vlas na tom rentgenu, tak mi asi nezbyva nez verit, ze je tam neco spatne. :))
Pak me kluci hodili na nadrazi a ja jela domu. Taky docela sranda. Mit na prestup treba 5 min, tak to nezvladnu. V Prerove me poslal pruvodci pres koleje, kdyz me videl, ze se chystam nejak schazet ze schodu. Dokonce i v Otrokovicich meli vytah, jenze Prerov asi neni tak vyznamny, aby tam meli vytah. No, trvalo mi to asi 10 min nez jsem se sunula z jednoho nastupiste na druhe.
Kdyz jsem dojela domu, tak mi sice prisla mamka a bracha na proti, ale i tak cesta z nadrazi domu je asi 15 min. 3/5 trasy jsem sla hodinu. Uz me fakt bolely ruce, pak me videl jeden "soused" (zivot na vesnici, takze i 500 m je soused) a vzal auto a dovez me domu. Jinak bych to sla si jeste pul hodiny.
Musim rict, ze z te super cesty me dokonale boli ruce. Nemam zadnou poradnou silu v rukach a je to makacka, kdyz se o ne musite pri kazdem kroku oprit, protoze se nemuzete oprit o nohu.
Takze v pondeli jdu do nemocnice. Uz mam objednanou sanitku. Jinak nevim, jak bych tam dorazila. A uvidim, co mi reknou.
Kdyz jsem doktorovi na pohotovosti rekla, ze mam za 3 tydny jet na rok do zahranici, tak mi rikal, ze nevi, jestli to stihnu. Ale jen doufam, ze to me strasil.
Uprimne si nedokazu predstavit, ze bych na praxi vyrazila tak, jak jsem na tom ted. Me prekazela jen kabelka, co jsem si vezla ze Zlina, nevim, jak bych vzala kufr.
Tak mi drzte palce.
Petra
tak se i ja pridavam nejake informace, co se deje.
Po tom, co jsem odjela z Prahy, jsem si skocila na pracak (zajimavy zazitek) a zacla zarizovat svuj odjezd na praxi. Ve stredu jsem si koupila letenku, byla jsem ve skole pro potvrzeni atd.
A v patek jsem se rozhodla zajet na akci, kterou organizovali Mojco a Majo ve Zline pri prilezitosti sveho nastehovani do jejich noveho domova. Byla to super akce, prijela tam i Lenka, byli tam nejaci Zlinaci a Mojcovi kamaradi z Trencina.
Vecer jsem jeste sli parit do nejakeho klubu. Chvilku po tom, co jsem prisli me zaclo bolet koleno. Vubec si neuvedomuju, ze bych se do nej prastila.
Ale poradne jsem se na nej nemohla postavit. Tak jsem sla zpatky, porad jsem si jeste myslela, ze se to nejak rozchodil. Teda sla neni uplne presne. Mojco mi chytil taxik na cestu, ktera trvala pesky max 10 min.
Dalsi den jsem vstala, ze jedu domu, ale zjistila jsem, ze nemam sanci se nekam dobelhat. Na pravou nohu jsem se mohla postavit, jedine, kdyz jsem se opirala obema rukama o neco.
Tak jsem resili, co udelam. Rozhodla jsem se, ze pohotovost bude nejlepsi varianta. Nastesti tam meli Mojcovi kamaradi auto a Zdenal moc nepil. :)
Cesta byla celkem sranda, nez jsem vlastne zjistili, kam mame jit a pak jsem tam cekali tak dve hodiny. Pak mi doktor rekl, ze jsem se musela prastit. Dokonce si myslel, ze mu to nechci rict, protoze jsem delala asi nejake kraviny. Vysal mi z toho kolena vodu. Dostala jsem berle a ortezu a ze si mam zajit do nemocnice na normalni vysetreni, ze to vypada, ze se mi tam neco asi odlouplo. Uprimne, co mi tam ukazoval, vypadalo jako vlas na tom rentgenu, tak mi asi nezbyva nez verit, ze je tam neco spatne. :))
Pak me kluci hodili na nadrazi a ja jela domu. Taky docela sranda. Mit na prestup treba 5 min, tak to nezvladnu. V Prerove me poslal pruvodci pres koleje, kdyz me videl, ze se chystam nejak schazet ze schodu. Dokonce i v Otrokovicich meli vytah, jenze Prerov asi neni tak vyznamny, aby tam meli vytah. No, trvalo mi to asi 10 min nez jsem se sunula z jednoho nastupiste na druhe.
Kdyz jsem dojela domu, tak mi sice prisla mamka a bracha na proti, ale i tak cesta z nadrazi domu je asi 15 min. 3/5 trasy jsem sla hodinu. Uz me fakt bolely ruce, pak me videl jeden "soused" (zivot na vesnici, takze i 500 m je soused) a vzal auto a dovez me domu. Jinak bych to sla si jeste pul hodiny.
Musim rict, ze z te super cesty me dokonale boli ruce. Nemam zadnou poradnou silu v rukach a je to makacka, kdyz se o ne musite pri kazdem kroku oprit, protoze se nemuzete oprit o nohu.
Takze v pondeli jdu do nemocnice. Uz mam objednanou sanitku. Jinak nevim, jak bych tam dorazila. A uvidim, co mi reknou.
Kdyz jsem doktorovi na pohotovosti rekla, ze mam za 3 tydny jet na rok do zahranici, tak mi rikal, ze nevi, jestli to stihnu. Ale jen doufam, ze to me strasil.
Uprimne si nedokazu predstavit, ze bych na praxi vyrazila tak, jak jsem na tom ted. Me prekazela jen kabelka, co jsem si vezla ze Zlina, nevim, jak bych vzala kufr.
Tak mi drzte palce.
Petra
pátek 10. července 2009
O tom, jak jsem nejela do Číny...
Zdravím holky,
některým z vás už jsem to tak nějak naznačila, teďkom teda píšu sem- ačkoliv se to může zdát jakkoliv absurdní, praxi mi den před odletem zrušili...Není to špatný vtip, spíš špatný sen... pro mě. Jj, život se má brát holt takový jaký je.
A co se vlastně stalo? No, 2 dny před odletem jsem dokupovala poslední věci na cestu a loučila se s posledními známými doma. Prostě idyla, sice už mě přepadávala cestovní horečka, ale tak natěšená jsem byla jak cyp. No a pak se to stalo. Otevřu mail a tam: Marie, mohla by sis ještě zítra udělat čas na skype meeting s lidma z HongKongske centraly firmy (fajn, to jsem zjistila, ze maji centralu v Hong Kongu...) a oni mají drobné pochybnosti o tvém anglickém přázvuku. Těžko říczt, co se mi v tu chvíli honilo hlavou, ale štastná jsem z toho teda nebyla. Přijdu večer z hospody v mírně veselejším stavu (bo jsem alkoholem zahnala veškeré černé myšlenky a krizové scénáře) a otevřu znovu email: Marie, měl jsem s tvou firmou dlouhou debatu a oni znovu diskutovali náplň práce praktikanta a trvají na tom, že praktikant by měl z části vyučovat zaměstnance anglickému jazyku a proto by se mělo jednat o praktikanta, který bude nejlépe rodilý mluvčí! Vím, že to nejde nijak omluvit, ale firma tvoji praxi ruší. A vzhledem k tomu, že si uvědomují, že to je jejich nedopatření, jsou ochotni ti uhradit náklady, které jsi s praxí měla! ...
Tak asi chápete, že v noci jsem toho moc nenaspala. Ráno konverzace pokračovala- když to zkrátím, snažila jsem se s nimi vyjednávat, že pokud jsou mi ochotni zaplatit letenku, tak to už se jim vyplatí vzít mě na 3 měsíční praxi a že po nich nic dalšího chtít nebudu. Chvíli se touhle myšlenkou zaobírali a já de facto nevěděla, jestli vybalovat, dobalovat nebo přebalovat... Každopádně storno letenky v chvíli, kdy mi definitivně potvrdili, že ani nemám letět, že už prostě mají jasno, už nebylo možné.
Vtipné je to, že tu praxi mi stornovali v podstatě lidé z HongKongské centrály, kde bych se tak jak tak ani neobjelila a šéf pobočky v Číně mi ještě asi tak 3krát volal na mobil a strašně se mi omlouval. Docela sympoš.
Takže do Číny neletím. Začínám od začátku opět hledat jinou praxi.
Takže tak no, aspoň, ať víte, co se stalo a děje.
Maruška
některým z vás už jsem to tak nějak naznačila, teďkom teda píšu sem- ačkoliv se to může zdát jakkoliv absurdní, praxi mi den před odletem zrušili...Není to špatný vtip, spíš špatný sen... pro mě. Jj, život se má brát holt takový jaký je.
A co se vlastně stalo? No, 2 dny před odletem jsem dokupovala poslední věci na cestu a loučila se s posledními známými doma. Prostě idyla, sice už mě přepadávala cestovní horečka, ale tak natěšená jsem byla jak cyp. No a pak se to stalo. Otevřu mail a tam: Marie, mohla by sis ještě zítra udělat čas na skype meeting s lidma z HongKongske centraly firmy (fajn, to jsem zjistila, ze maji centralu v Hong Kongu...) a oni mají drobné pochybnosti o tvém anglickém přázvuku. Těžko říczt, co se mi v tu chvíli honilo hlavou, ale štastná jsem z toho teda nebyla. Přijdu večer z hospody v mírně veselejším stavu (bo jsem alkoholem zahnala veškeré černé myšlenky a krizové scénáře) a otevřu znovu email: Marie, měl jsem s tvou firmou dlouhou debatu a oni znovu diskutovali náplň práce praktikanta a trvají na tom, že praktikant by měl z části vyučovat zaměstnance anglickému jazyku a proto by se mělo jednat o praktikanta, který bude nejlépe rodilý mluvčí! Vím, že to nejde nijak omluvit, ale firma tvoji praxi ruší. A vzhledem k tomu, že si uvědomují, že to je jejich nedopatření, jsou ochotni ti uhradit náklady, které jsi s praxí měla! ...
Tak asi chápete, že v noci jsem toho moc nenaspala. Ráno konverzace pokračovala- když to zkrátím, snažila jsem se s nimi vyjednávat, že pokud jsou mi ochotni zaplatit letenku, tak to už se jim vyplatí vzít mě na 3 měsíční praxi a že po nich nic dalšího chtít nebudu. Chvíli se touhle myšlenkou zaobírali a já de facto nevěděla, jestli vybalovat, dobalovat nebo přebalovat... Každopádně storno letenky v chvíli, kdy mi definitivně potvrdili, že ani nemám letět, že už prostě mají jasno, už nebylo možné.
Vtipné je to, že tu praxi mi stornovali v podstatě lidé z HongKongské centrály, kde bych se tak jak tak ani neobjelila a šéf pobočky v Číně mi ještě asi tak 3krát volal na mobil a strašně se mi omlouval. Docela sympoš.
Takže do Číny neletím. Začínám od začátku opět hledat jinou praxi.
Takže tak no, aspoň, ať víte, co se stalo a děje.
Maruška
středa 8. července 2009
Ahoj ženy,
tak i já vám napíšu, jak se mám. Mám se dobře =) Po roku stráveném na MC mám konečně čas chatovat s přáteli, chodit na facebook, učit se corel a photoshop, číst si, plánovat dovolenou s milým apod. Ne, že by to předtím nešlo. Jen teď na tom snad i víc chuť.
A taky mám čas (a částečně i povinnost) běhat na úřad práce =) Jj, je třeba, aby za mne někdo platil státu. Tak jsem vyplnila potřebná lejstra, pohledala diplom a smlouvu ze zaměstnání a šla. Jen ten index netuším, kde mám - budu muset pohledat.
A pořád hledám tu slavnou zahraniční praxi. Už skoro měsíc od interview čekám, jestli teda jednu nebo ne do Rumunska. Naposledy to bylo, že dostali další CVs a že chtějí vybrat toho nejlepšího. Tak jestli můžu ještě týden počkat... bože!!! Jakože já tam chci, ale už mě začínají štvát. Tak jsem jim poslala asertivní mail, že ok, ale že taky začínám oslovovat další firmy. Tak oslovuju. Pokud máte nějaký tip, tak se ozvěte.
tak i já vám napíšu, jak se mám. Mám se dobře =) Po roku stráveném na MC mám konečně čas chatovat s přáteli, chodit na facebook, učit se corel a photoshop, číst si, plánovat dovolenou s milým apod. Ne, že by to předtím nešlo. Jen teď na tom snad i víc chuť.
A taky mám čas (a částečně i povinnost) běhat na úřad práce =) Jj, je třeba, aby za mne někdo platil státu. Tak jsem vyplnila potřebná lejstra, pohledala diplom a smlouvu ze zaměstnání a šla. Jen ten index netuším, kde mám - budu muset pohledat.
A pořád hledám tu slavnou zahraniční praxi. Už skoro měsíc od interview čekám, jestli teda jednu nebo ne do Rumunska. Naposledy to bylo, že dostali další CVs a že chtějí vybrat toho nejlepšího. Tak jestli můžu ještě týden počkat... bože!!! Jakože já tam chci, ale už mě začínají štvát. Tak jsem jim poslala asertivní mail, že ok, ale že taky začínám oslovovat další firmy. Tak oslovuju. Pokud máte nějaký tip, tak se ozvěte.
pondělí 6. července 2009
Předodjezdový...
Zdravím vespolek:-)
právě jsme doma úspěšně oslavili mamčiny padesátiny, takže už mi nic nebrání v odletu na praxi:-) BTW přikládám foto Family Žouželkovic... No, zbývají mi poslední 3 dny do odjezdu do Brno-Vádeň-Hong Kong-Guangzhou, mazec. Asi už si začínám uvědomovat, že někam jedu, bo jsem se začla balit...V kufru už je poměrně velké množství věcí a to mám ještě seznam dalších, co bych chtěla dobalit, no asi to budu muset zredukovat, co se dá dělat.
Jen abyste věděli, jak je AIESEC network super- na letišti mě bude čekat Derek i s Luckou Hrnčiarovou, která se mnou bude trávit svůj poslední týden v Hong Kongu- vypadá to, že uděláme společně nějaké sightseeing, tak doufám, že se vám budou mé první fotečky z praxe líbit:-)
Nemůžu se dočkat!!!!!!!
Mějte se krásně a keep in touch
M.
Toz jsem sem taky dorazila!
Nejak se neposlal ten mejlik, kterym jsem reagovala na ten mejlovy chat a koukam, ze je stale v draftu. Nicmene uz neni aktualni a tak tady to vypada na pokracovani ;) No ja osobne bych byla pro Facebook grupu, pre to uz mam v merku tam chodit pravidelne, ale tohle vypada taky pekne - ruzove ;)
Zdravim vsechny Ostravske baby!
Zastihly jste me dneska v muj prvni den, kdy jsem se nedostavila do prace ;) Proc? Dasenka je poradne nachlazena a hlavne ji stavkuji hlasivky. V patek po bazenu a hospudce zacaly skemrat, ze chtej dovolenou. Celou sobotu jsme je premlouvala a dokonce nesla na hudebni festak coz je uz co rict pro me. Ale rikam si, ze je vazne potrebuju. Vcera jsem totiz jela trenovat ICX RegioTag, a tam na konci dne proste zkolabovaly, no prdel jak cyp.
Talze jsem mela 2 big challenges najednou. Prvni oficialni trening v Nemecku - v Nemcine!!! ( a to cele, i ten my@.net - na coz jsem fakt Pysna! Kvalitu meho prednesu nebereme v potaz ;)) a k tomu jsem no rekneme skrehotala jako stary kohout (nebo jake zvire skrehota???). No rozumime si, ne? :-D
Ale celkove jsme odvedli kvalitni praci. Dneska se MC beze me obejde, mam "train office" a pracuju z postele.
No hlasivkam dam dovolenou pristi tyden. Jedu na trening od International Synergy Group do holandska - neco jako TTT v @ tak tam to ma myt TfT :) Jsem zvedava, chtela bych vice trenovat ;)
Hej ja vlastne pisu a nevim ani komu to teda vlastne jde.
Tak to nechame na prvnim pokusu, ja jdu prosnupavat @net etc.
Mejte se krasne, krasky!!!
neděle 5. července 2009
První zápis
Ahoooj!
Uveřejňuji historicky první příspěvek na našem společném blogu baby:)!
Přeju mu hodně příspěvků, pravidelných návštěvníků a taky dlouhý život!
Tak tedy ať žije:)!!
Uveřejňuji historicky první příspěvek na našem společném blogu baby:)!
Přeju mu hodně příspěvků, pravidelných návštěvníků a taky dlouhý život!
Tak tedy ať žije:)!!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
